Historie Spálovského mlýna

 

Nejstarším vodním mlýnem na Spálovském katastru byl Spálovský mlýn č. 123 na řece Odře, který údajně pocházel ze 14. století. Na jeho stáří nepřímo upozorňují tři cesty od nepaměti označované jako Mlýnice a vedoucí k mlýnu ze Spálova, Klokočova a Klokočůvku. Spálovský mlýn byl vrchnostenský majetek a náležel ke Spálovské tvrzi, jak dokládá urbář z roku 1623.

Od roku 1623 se vystřídalo celkem 15 mlynářů. Působící mlynář míval vždy mlýn jen v pronájmu od vrchnosti. Nejdéle se na chodu Spálovského mlýna podílel rod Malcherů, který jej držel po 6 pokolení od roku 1708 až do roku 1806. Pak rod přešel přímo do Spálova. Mlýn měl v té době troje složení a příslušely k němu ještě vodní pila a chovný rybník.

V roce 1901 Spálovský mlýn vyhořel. Za majitele Jana Plattera, hraběte z Broelu (1906-1916), byl mlýn přeměněn v továrnu na umělá hnojiva. Poslední provozovatel, Ing. Josef Hanel (1926-1945), využíval objekt jako pilu a vodní kolo nahradil turbínou o výkonu 25 kilowatt.

Po konfiskaci v roce 1945 slouží areál bývalého mlýna s navazujícím okolím jako dětské rekreační středisko. Z dřívějších objektů mlýna je zachována protáhlá patrová budova někdejší mlýnice a strojovny.

V roce 2017 převzal areál nový provozovatel – Spálovský mlýn s.r.o., který se snaží zkvalitnit a rozšířit provoz a vybavení rekreačního areálu.

Kontaktujte nás

4 + 13 =

Partneři


Menu